Vietnam je země mnoha exotických přírodních krás a nachází se v zeměpisných šířkách, které mu řada zemí může závidět. Když se řekne Vietnam, většině lidí se i dnes vybaví nejspíše válka, která se stala vděčným tématem holywoodských filmů. Mnoho lidí by asi překvapilo, jak málo se vítězný komunistický režim podepsal na tradiční vietnamské kultuře, která je dodnes velice rozmanitá. V tomto článku vás vezmu na výlet do místa, které skvěle reprezentuje přetrvávající kulturní tradice a historii této krásné země Jihovýchodní Asie. Podíváme se do Chrámu literatury Van Mieu v Hanoi.
Dostat se dnešní době do Vietnamu není vůbec složité. Vietnam nabízí hned několik typů turistických víz. Mezi ně od roku 2017 patří i jednovstupové měsíční elektronické vízum. Další skvělou zprávou pro cestovatele je (i když pro dobrodružnější typy možná ne tak skvělou zprávou), že Chrám literatury Van Mieu se nachází přímo v Hanoi, a to v blízkosti prezidentského paláce, Vietnamského muzea krásných umění a také nedaleko od jezera Hoan Kiem.
Před návštěvou Chrámu literatury můžete ráno posnídat třeba typické vietnamské snídaňové jídlo, jakým jsou rýžové nudle s hovězím a petrželem. Nebo se můžete zatoulat do některého z všudypřítomných tržišť, které obzláště v ranních hodinách oplývají čerstými produkty, jako jsou krevety, ryby, bambusové výhonky, houby, koření a v neposlední řadě ovoce. Určitě vyzkoušejte například exoticky vyhlížející dračí ovoce, které vás překvapí chutí nápadně připomínající kiwi. To je pro místní ovoce a zeleninu ostatně vcelku příznačné – často natrefíte na něco, co vzhledem připomíná vám známé plody, ale chutná úplně jinak. A naopak pokud natrefíte třeba na něco, co vypadá jako jablko, první kousnutí vás vyvede z omylu. Obyvatelé Hanoie jsou přátelští a zvědaví, občas vám dají ochutnat tu ovoce, tu kousek masa. Mnoho cestovatelů se masu ve Vietnamu vyhýbá ze strachu, že neví, jaké zvíře nebo část těla se jim servíruje. Strachem z neznámého se tak připravují o bezesporu obochacující kulturní zkušenosti. Když jídlo ochutnáte a v ideálním případě i pochválíte, vysloužíte si úsměvy, které vám dodají pozitivní pocit. A jím se můžete obrnit na cestu k Chrámu literatury. Dobrá nálada totiž v místní, tak trochu chaotické dopravě určitě přijde vhod.
Chrám literatury Van Mieu se dochoval v bezvadném stavu a dodnes slouží jako oblíbená odpočinková a obřadní destinace. Ke svému překvapení jsem na místě zjistil, že chrám vlastně již tak trochu znám, a to ze stotisícové bankovky vietnamského dongu (současná vietnamská oficiální měna). Celý chrámový komplex sestává z 5 nádvoří oddělených skvostnými branami. Některá jsou kouzelnými zahradami, odpočinkovým místem ve stínu stovky let starých stromů. A jiná jsou místem ritálů, ve kterých se obřady provádějí dodnes. V areálu se nachází také několik jezírek – to nejznámější se jmenuje “Studnice nebeské čistoty” – a také řada pavilonů a budov v tradičním slohu z období dynastií Ly a Tran: kupříkladu velká věž, v jejíchž útrobách se nachází velký zvon a buben.
Okolo kamenných a dřevěných staveb poletují lehké obláčky kouře z vonných tyčinek.
Atmosféru dotváří bohatá sochařská výzdoba: starobylé kamenné sochy posvátných zvířat, jakými jsou třeba pták fénix, nebo jeden z nejdůležitějších symbolů Vietnamu – želva. V místní tradici je symbolem ušlechtilosti a zdolávání překážek. Vedle želv jsou tu i četné sochy plameňáků, kteří ve Vietnamské mytologii figurují jako přátelé a pomocníci želv.
V hlavní obřadní budově se nacházejí sochy Konfucia a jeho žáků. Chrám literatury totiž není ve své podstatě místem náboženským – ve skutečnosti se jedná o bývalou Císařskou akademii, postavenou již v roce 1070 našeho letopočtu. Jedná se o nejstarší univerzitu ve Vietnamu a jednu z nejstarších univerzit na světě! Rozložení areálu odkazuje na Konfuciovo rodiště. Konfuciovo učení mělo na místní kulturu značný vliv a Chrám literatury je tím nejlepším příkladem. Nejsou zde uctíváni bohové, ani démoni, nýbrž učenost a v duchu konfuciánské tradice se zde praktikuje i kult předků. Severní Vietnam ostatně sousedí s čínskou provincií Yunnan a v 11. století se vietnamský panovník utkal s čínskými vojsky. Podle pověsti si vypomohl mečem, který mu poslal mořský král (meč prý doručila právě želva).
Tři bronzové sochy králů, kteří se o Císařskou akademii v minulosti nejvíce zasloužili, jsou připomínkou časů, kdy byly některé části akademie přístupné jen královské rodině a studium bylo vyhrazeno jen aristokratů. Jména úspěšných absolventů z minulých dob jsou vyryta do kamenných stél tyčících se nad sochami želv.
Dnes je akademie coby Chrám literatury již přístupná všem. Vstupné vychází zhruba na 10 korun. Chrám literatury Van Mieu je jakýmsi muzeem v přírodě, které stále slouží svému účel, byť se tento účel s postupem času změnil. Zatímco v minulosti zde studovali potomci vládnoucí vrstvi, dnes sem vietnamští studenti chodí rozjímat, ale třeba také oslavovat. Zaručeně zde potkáte mnoho absolventů v ceremoniálních studentských róbách – těch moderních, ale i těch vpravdě tradičních. Když hezky poprosíte, rádi se s vámi vyfotí a možná vás o fotku s vámi sami požádají. Chrám literatury patří mezi nejmalebnější místa Hanoie a je jedním z míst, jejich návštěvu si užijete v kterékoli sezoně.
